Dopravní letectví

Malorka

MALORKA

Výlet za mořem na paluběvládního Airbusu se nedá odmítnout a ještě k tomu místo školy.

31. Srpna raní odlet z Terminálu 3 mi nevěštil nic příjemného a i když po ne moc příjemném vstávání jsem připraven v terminálu a s palubní vstupenkou mezi 80 cestujícími s cestovní horečkou.přiděleno mi bylo sedadlo u okna a tak jsem z pohledu spottera spokojen,nebýt té paní s IQ 10 co ze zeměpisu minimálně propadla.Protože říct že ve španělsku jsou Apeniny místo Pyrenejí a podebné výpadky z jejich úst se nedali snášet.Byl jsem nakonec vysobozen cestou do kokpitu,kde panovala naprostá pohoda a nepředpisově otevřené dveře dokořán,tento pohled se vám u běžných aerolinek nestane.V kokpitu jsem v době,kdy přelétáme Francouzské městečko Nice a tak vidím přístav i místní letiště,po celý let bylo počasí více než přívětivé a tak pohledem na švýcarskou Basilej sem si připomněl dávné časy fotografování letadel na vyhlídce,projíždka lodí na rýně a dalších nespočet zážitků z této země.

Přistání na Mallorce by se dalo hodnotit dvojkou.:-)Letiště mi připadá docela malé na to že každou minutou jedno dolétá a přistává druhé,nicméně jsou zde společnosti tipu Air Europa,Air Berlin,Iberia,takže na Španělsko nic neobvyklého.Protože jsme na palubě Armádní 319 rolujeme do vojenské části a něco jako pas nikomo nezajímá,což sem s milostí přijal.Autobusy jsme převezeni do jakého si hangáru kam nám přivezou zavazadla a poté do dalšího autubuse kterým už jedeme do svého letoviska,dovolenou netřeba nijak zvášt popisovat,snad jen za zmínku stojí že druhý týden jsme byli ve vojenském letovisku,kde byl vzácný stroj hasičského sboru.

Nadešel čas zpáteční cesty.Jsme tedy odvezeni na letiště v Palmě,kufry opět nikdo nekontroluje,pas nikdo nechce vidět,tak kufry dáváme na paletu kterou je odvezou k letadlo a jdeme do ,,terminálu,,.Let byl celou dobu poklidný,do cocpitu mě bohužel nepustili a tak sem se musel smířit pohledem z okýnka až kamsi do Francie,pak se schovalo sluníčko a já jen pozoroval osvícená velkoměsta.Přistání probýhá na dráhu 06 tedy mám prahu jako na dlani.Paní přede mnou opět nezklame a tak se dozvídám při pohledu na Ruzynskou věznici,že je to Pankrác,když už chytám záchvat a skoro dámu profackuji.Naštěstí už sedáme na dráhu a jí už nechci nikdy vidět,najeden knedla vepřa zela od hrocha vystupuji z letadla a pohledem na A319 si uvědomuji,že to bylo vlastně naposled,co jsem s touhle mašinkou letěl.Poté si vyzvedáváme kufry a cestujume do svého domova.

Žádné komentáře